Kyrgystán - Song Kul

01. 08. 2013

Ráno se loučím s Biškekem a rodinou, u které jsem byl předchozích pár dní hostem. Moc dobře se o mě starali, nicméně je čas posunout se o trochu dále. Dnes je naplánováno dojet k jezeru Song Kul.

Nejdříve se jedu podívat do Národního parku Ala Archa vzdáleného asi 30 km jižně od Biškeku. Přijíždím k parku, pán po mě chce asi 150 Kč, platím a očekávám jenom to nejlepší. Po dalších 15 km přijíždím na konečnou, odtud už pouze pěšky. Zamykám motorku a jdu se tedy na ten zázrak podívat. Je tu ukazatel a nejbližší značka je 3,5 km, když už jsem dojel až sem, zkusím to, třeba se po chvíli už něco zajímavého ukáže, protože teď jsem uprostřed lesa a nevidím vůbec nic. Asi po půl hodině chůze do prudkého kopce to vzdávám, to bych tu strávil celý den a bůh ví, jestli bych vůbec něco viděl. Obracím, sedám na motorku a znuděně odjíždím.

Nechci to brát po hlavní cestě a následujících 100 km jedu malými vesničkami. Cesta je v pohodě, místy hodně prašná, ale to mi nevadí. Následuje asi 50 km nového asfaltu s krásnýma zatáčkama, takže si to opět užívám a přijíždím až k odbočce na Song Kul. Odtud už je jenom kamenitá cesta. Za celý den potkávám hodně lidí. Francouzský pár na kolech, Skotku která cestuje autem, Poláky na motorkách a skupinku z Ruska na kolech. Objíždím jezero a doufám, že budu moct někde postavit stan.

V tom potkávám stopaře. Posledních 20 km jsem nepotkal žádné auto, tak zastavuji, dávám mu batoh se stanem a spacákem na záda a vyrážíme. Asi po 5 km zastavuji u jeho jurty. Vrací se zpět domu z Ruska kde pracoval. Nabízí mi pozdní oběd a to se neodmítá. Dává mi kumys a manty. Je už kolem šesté a já se ho ptám, jestli bych tu nemohl někde zůstat přes noc. Jde to probrat s otcem a ten dává svolení.

Po jídle se jde přivítat s ostatními členy rodiny a bere mě s sebou. Všechny jurty kolem jsou příbuzní, ochutnávám další kumys a maso z berana a obchůzka nám trvá asi dvě hodiny. Už se pomalu stmívá a je na čase zahnat ovce do ohrady. No hulákat na louce a nějakým způsobem je zahnat bych asi zvládnul, ale já k tomu všemu ještě dostal koně. Nikdy jsem na něm neseděl, rychlokurz jízdy na koni v podobě příkazu "ču" (víc plynu) a víc prý umět nemusím. Nicméně kůň to vycítil a spíš vedl on mně. Už je nachystaná večeře, další manty a kumys. Mám pocit, že jsem toho vypil dohromady tak litr a jsem zvědavej co mi to udělá s žaludkem. Po večeři ukazuji fotky z cesty a jdeme spát. Už je pro mě připravené místo v jurtě. Celkem asi 8 vrstev různých dek. V oblečení se zahrabu někam do půlky a okamžitě usínám.

Bushman
Pinguin
Blueberry