Návrat na místo činu

27. 03. 2017

Po 10-ti měsících se vydávám zpět do Kapského města. Sbalen do dvou moto brašen vyrážím na letiště. Motorka už na mě čeká Kapském městě, takže bych si teď mohl odpočinout v letadle. Ale z Prahy do Frankfurtu letím motorákem, takže na spánek není ani pomyšlení. Dvě hodiny na přestup jsem strávil ježděním v nazdemce mezi jednotlivými terminály letiště.

Před nástupem do letadla ještě personál kontroloval doklady. Postavil jsem se do řady a čekal co se bude dít. Paní za přepážkou mi vysvětluje, že buď musím mít povolení pro dlouhodobý pobyt, nebo zpáteční letenku. Já ji na to odpovídám, že v Jihoafrické repubice dlouho zůstat nechci, jen si vyzvednu motorku a jedu zase zpátky domů. No chvilku na mě kouká, pak zavolá svému nadřízenému. Ten na mě hodí stejně udivený pohled a pak jen mávne rukou a pouští mě do letadla.

Ihned po přistání ještě na letišti kupuji simku do telefonu a nabíjím ji internetem. Začínám hledat kde si můžu vyzvednout motorku a v tom mi někdo volá. Teď jsem si koupil sim-ku a už po mě jde nějaká reklamní akce? Ne, to je jenom paní se kterou jsem před chvilkou vyřizoval sim-ku volá, že jsem si na přepážce zapomněl pas a peněženku. Tímto bych jí chtěl ještě jednou poděkovat, že můj výlet nezkončil ještě dřív, než mohl začít.

Z poslední návštěvy Kapského města jsem tu měl alespoň pár kontaktů, a nakonec dne jsem je také využil. Bruceho a Di jsme potkali si Simonem loni v Hermanusu, a jsou to ti stejní, kteří mě vezli poslední den minulé cesty na letiště. Tentokrát mi Bruce pohohl a přivezl mi benzím s olejem abych měl alespoň něco málo a mohl odjet se skladu.

Večer už má pro mě Di přichystanou teplou večeri, já se jdu opláchnout, napsat první příspěvek a konečně spát.


Další den jedeme spolu s Brucem do města a dokupuji zbytek věci. Teploměr, náplasti, olej a ještě pár drobnostní na motorku. Odpoledne už jen vše pěkně připravit a je hotovo.

Další den ráno je Di nemocná, takže se s ní loučím na dálku a Bruce mě vyprovází. Teď mám jen obavy, jestli jsem nezavlekl nějakou evropskou nemoc do afriky. Opět v sedle Čezety jedu na již navštívená místa, jen tak, abych motorku zajel a v případě, že by se něco stalo, to mohl ještě pohodlně vyřešit.

No to bylo rychlé, asi po 10 kilometrech mi prasklo spojkové lanko. Výměna mi zabere pár minut, takže už od první chvíle mám co dělat.

Když jsem tu před deseti měsíci končil první etapu svého cestování, ukradli mi tu hoši z místního slamu foták, kameru, GPS, a prakticky všechno, co mohli odnést. Naštěstí jsem měl tu čest potkat tu i pár milých lidí. Uwe a Michelle z Hout Bay, kteří mi pomohli alespoň pár věcí dostat zpět. Uwe je teď na své cestě Afrikou a tak zdravím alespoň Michelle.

Jednou z věcí, kterou jsem při minulé návštěvě Kapského města nestihl, byl výstup na Stolovou horu, takže to musím napravit. Ráno vyrážím z hostelu a beru s sebou drona a foťák, cestou natáčím východ slunce a pak skoro dvě hodiny šlapu nahoru abych zjistil, že lanovka kvůli silnému větru nejezdí a já musím jít zpátky dolů zase pěšky. Parádní výlet, ze kterého mě bolí nohy ještě další dva dny.



Teď už jen dojet na Střelkový mys a ta druhá polovina Afriky může začít.

Bushman
Pinguin
Blueberry